Další pokrok technologií v roce 2021 mohou ovlivnit tři světové inovace v oblasti vědy a výzkumu.
Další pokrok technologií v roce 2021 mohou ovlivnit tři světové inovace v oblasti vědy a výzkumu. Pro TASR to uvedl člen Centra pro umělou inteligenci a koordinátor Laboratoře umělé inteligence Žilinské univerzity Michal Gregor. Podle jeho slov jsou těmito inovacemi jazykový model GPT-3, diagnostika onemocnění COVID-19 z nuceného kašle a folding proteinů.
Zatím největší jazykový model GPT-3 spustila firma OpenAI. Jak vysvětlil Gregor, tato technologie se z velkého množství textů z internetu učí predikovat slova, která budou následovat. „Bylo spuštěné beta testování, ve kterém se ukázalo, že model umí nejen generovat vcelku uvěřitelné texty, ale například i zdrojový kód,“ dodal Gregor. Jak upřesnil, podobné jazykové modely se již dnes používají jako základ mnoha aplikací, rozeznávají například sentiment textů, dávají doporučení při psaní e-mailů nebo realizují strojový překlad. Rizikem je však podle Řehoře zaujatost modelů, možné totiž je, že budou kopírovat neslušný nebo nenávistný jazyk a diskutuje se io vysokých nákladech na jejich trénink.
Pandemie nového koronavirus podnítila Massachusettský institut technologií (MIT) k výsledkům, kde vytvořili hlubokou neuronové sítě, která umí se zhruba 98-procentní senzitivitou a 94-procentní specificitou odhalit pozitivních pacientů na nový koronavirus – i těch asymptomatických – na základě akustického záznamu nuceného zakašlání. „Připravuje se spuštění tohoto systému v rámci cloudové služby a samozřejmě i další zkoušky, které by výsledky ověřilo za kontrolovanejších podmínek a na větší vzorku,“ vysvětlil Gregor s tím, že například pacienti by neměli předem vědět, zda jsou pozitivní nebo negativní v době, kdy se zvuk kašle nahrává, protože to může zkreslit data.
Třetí inovací, která může ovlivnit svět technologií v roce 2021, je podle Gregora folding proteinů. Firma DeepMind vyvinula systém AlphaFold, který umí s vysokou přesností na základě složení předpovídat 3D tvar proteinů. „Předpokládá se, že tyto výsledky přinesou v příštích letech velký pokrok napříč mnoha oblastmi biologie a medicíny,“ okomentoval Gregor s tím, že hlubší porozumění struktuře některých proteinů by mohlo podle odborníků pomoci například při diagnóze a léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby nebo při návrhu syntetických proteinů, které by mohly v budoucnu pomoci například s rozložením plastového odpadu, sběrem karbonu z atmosféry a podobně.
