Úpravu limitu pro maximální podíl splátek k příjmu sníženému o životní minimum na 60% pocítí hlavně domácnosti s nižšími příjmy.
Získat hypotéku nebo spotřební úvěr je od začátku letošního roku opět o něco těžší. Národní banka Slovenska upravila limit pro maximální podíl splátek k příjmu sníženému o životní minimum z 80% na 60%. Centrální banka chce těmito opatřeními zabránit zejména zadlužování lidí, kteří by v době krize měli problém své závazky splácet. Povinnost mít větší finanční rezervu může podle ředitelky pro úvěry v společnosti FinGO.sk Evy Šavlová způsobit, že klientům banka schválí nižší úvěr jako plánovali. „Změnu pocítí hlavně domácnosti s nižšími příjmy, které mají výdaje na hraně,“ řekla pro agenturu SITA Šavlová.
Přísnější pravidla ohrozily podle Šavlová několik skupin lidí, které budou muset přehodnotit své úvěrové možnosti a tomu přizpůsobit i to, jaké bydlení si budou moci dovolit. Při výšce hypotéky a také při výběru nemovitosti se budou muset uskromnit. „Ohrožené mohou být i rodiny s dětmi, ve kterých je více vyživovaných osob, čímž se automaticky jejich výše disponibilního příjmu snižuje. Finanční rezerva se totiž musí rozpočítat i na děti,“ uvedla Šavlová. Podobně se vyjádřil i finanční analytik OVB Allfinanz Slovensko Marián Bulík. „Nová regulace postihne zejména viacdetné rodiny s nižším příjmem, na zbytek klientů bude mít jen minimální vliv,“ uvedl pro agenturu SITA Bulík.
Regulace úvěrování v současné situaci je podle Bulík žádaná. Sporným je však zvolený způsob zavedení nejnovější regulace. Podle Bulík příliš rychlé schválení způsobilo honičku po úvěrech v závěru roku a vysoké předzásobení. V tomto roce se může objevit umělé navyšování příjmů u některých žadatelích. „Nejhorším následkem tohoto kroku je posílen růst cen nemovitostí a růst cen pronájmů. Vyšší ceny již na trhu zůstanou i po případném zpomalení tempa úvěrování v tomto roce,“ konstatoval Bulík.
Zadlužování se slovenská domácností patří podle analytičky Poštovní banky Lucie Dovalovo mezi nejrychleji v rámci EU. A to i přesto, že se zaváděním přísnějších pravidel ze strany NBS se dynamika růstu zadlužování zpomalila. Aktuální podíl splátky na příjmu klienta na Slovensku patřil podle analytičky mezi nejvyšší v eurozóně. Snížení podílu sice podle ní okresech nových žadatelů o úvěr, avšak sníží se i riziko selhání klienta. „V případě nižšího platu je totiž třeba, aby kromě splátek zůstalo i na jiné potřebné věci k životu,“ řekla pro agenturu SITA Dovalovo. I nadále však tento poměr podle ní zůstává poměrně vysoký ve srovnání s jinými zeměmi.
Navýšení povinné finanční rezervy v rámci posledního opatření NBS sice podle Šavlová omezí určitou skupinu lidí v úvěrování, ale zcela ji nezastaví. Tito klienti zřejmě hypotéku dostanou, ale problém by mohl být s jejím výškou nebo s dofinancování chybějící částky například na úhradu kupní ceny za nemovitost. „Přesto si myslím, že vzhledem k levné hypotéky se tempo růstu úvěrů na bydlení v roce 2020 zásadně nezpomalí,“ míní Šavlová.
Očekávat lze podle Šavlová útlum ve spotřebním financování u produktů bank, které jsou určeny na dofinancování hypotéky. Klienti, kterým už nevyjde k hypotéce dofinancování přes dražší spotřební úvěr s krátkou splatností, budou častěji volit kombinaci hypotéky a meziúvěr některé ze stavebních spořitelen, který má výrazně delší splatnost. Je tak podle Šavlová větší pravděpodobnost, že se takto spíše vejdou do potřebného limitu splátek vůči příjmu.
